Září 2012

Není mi to jedno.

29. září 2012 v 13:08 | V. |  Deník pubertální dívky
Něco mezi námi bylo. Něco co prostě nejde jen tak hodit za hlavu, nedělej, že jo. Aspoň mě, to jedno není.
Nemůžeš jentak holce poplést hlavu a pak se na všechno prostě vykašlat.
"Ty s ním chodíš?"
Ptali se mě.
"Hmm.. Ne,asi..."
Zezačátku se neznáme, ignorujeme se, pak se začnem provokovat a začnem se spolu bavit a poslední noc ... Prostě byla skvělá, jenže pak, nic. A pak nic celý měsíc. A teď je škola, vidíme se každý den, zdravíme se,ale mě to vždycky příjde takové nucené z tvé strany. Jak kdyby nic nebylo. You're lying.
Nejsem do tebe zamilovaná, jen mě štve,že jsem si za tu dobu neřekli ani jednu celou větu, prostě mě štve,že mě takhle ignoruješ. To musíš chápat. Chápeš ne?
BOYS. I HATE U!
Neee sakra dělej něco. Nejde to, nejde to jentak bezdůvodně z něčeho udělat nic. Prosím,řekni mi, proč už mě nechceš vidět a bude mi to stačit, nebudu nad tím pořád přemýšlet a nebudu se tím (asi) trápit. Budu mít klidnější spaní. Řekni mi, proč najednou nechceš. Prosím.
Jak já miluju mluvení sama se sebou...


*Ahoj*

29. září 2012 v 12:42 | V. |  "Básním"
Ahoj,ahoj.. Rozhodla jsem se založit novou rubriku s básničkami. Nikdy mi to moc nešlo, nikdy se mi to moc nerýmovalo,ale snad se vám některé budou líbit. Některé vyjadřují mé pocity, jiné ne, jiné jsou prostě jedna velká kravina. Neříkám,že to umím,ale aspoň jsem to zkusila. Přikládám vám hned jednu,kterou jsem složila včera večer. Hope you like it...

Yes, I love it.

20. září 2012 v 18:37 | V. |  Deník pubertální dívky
Na včerejšek jsem se těšila jako malé děcko. Jelo se do divadla.
Byla jsem ve škole a jako naschvál jsem si doma nechala deštník i bundu,že "bude hezky", ale počítala jsem s tím, že mě mamka odveze slíbila mi to. Bohužel měla nějakou práci tak jsem musela jít pěšky neuvěřitelným lijákem až domů a to půlku cesty bez deštníku a druhou pod jedním deštníkem s kamarádkou.
Když jsem došla domů mamka už tam byla a bylo jí špatně.. Měla jsem o ní strašný strach, uvařila jsem jí čaj, poslala ji si lehnout a řekla jsem jí,že nikam nejedu, že jí tu nemůžu nechat... Odpověděla mi,že je to dobré,ať jedu. Nechtěla jsem, miluju svou maminku a vzhledem předchozím událostem, prostě bych si neodpustila,kdyby se jí něco stalo,ale nakonec jsem jela. Oblékla jsem si šaty, šálu, kabát, své oblíbené boty a mou milovanou tašku. Když jsem přišla na nádraží bylo tam pár známých lidí ze školy,ale ještě nikdo z mé třídy. Nakonec všichni přišli a tak jsme si chvíli povídali. Jako naschvál jsem zjistila, že jsem si doma zapomněla mobil, což' mi moc nepomohlo a můj strach o mamku ze zvýšil. Když jsem se otočila uviděla jsem přicházet bráchu mého kamaráda s jeho kamarádem. On je to strašnej provokatér, blbec a nevím co všechno,ale strašně mu to seklo. Já zbožňuju kluky v saku a on v něm přišel a měl podtím modrou košili a svetr. Mmmmm..
Pak přišel ještě jeden strašně pěknej kluk a kamarád,který je schodou okolností taky neuvěřitelnej fešák! Nemohla jsem si pomoc, radovala jsem se,že jsem obklopena tolika fešáky v saku!
A je tady autobus, do kterého jsem nastoupila druhá a zabrala mě a kamarádce místo. Seděli jsme na celku vkusném místě a opět jsem byla obklopena f.v.s. (fešáky v saku :D ). Cestou tam jsme si povídaly a rozmýšlely nad tím, kam půjdem až jsme konečně uviděly Ostravu...
Celý autobus si povídal jak půjdou do Karolíny, mě se tam nijak nechtělo a ani Fouskovi, tak jsme prostě a jednoduše šli na náměstí zatímco ostatní do Nové Karolíny. Tam se,kdyžtak můžu stavit příště až pojedem, svět se kvůli tomu nezboří. Šly jsme do obchodu s bonbóny, jednoho butiku kde měli krásné věci a opravdu úžasnou košili (!),ale bohužel byla moc drahá, ale já si na ni počkám, až bude ve slevě!:D Potom jsme šly do KFC a nakonec do Terranovy. Možná se vám zdá,že jsme toho stihly málo,ale hodinový rozchod je opravdu málo času. Tak jsme ukončily naše putování Ostravou a mířily k autobusu, který nás odvezl k divadlu.
Měli jsme, myslím si,že skvělé místa, alespoň moje bylo dokonalé. Seděla jsem za kamarádem bráchy mého kamaráda (:D) a ten opravdu neskutečně nádherně voněl. Já jsem tam mohla umřít blahem... Představení bylo samo o sobě úžasné, šli jsme na Sázky z lásky a moc se mi to líbilo. Bylo to i takové romantické a všechno. Takže to bylo perfektní. A pak jsme jeli domů.
Při cestě zpět jsme si říkali vtipy a jedním z nich, o který sebral veškerou slávu byl: Plave kapr v medu a říká: "Tak to je hustý!"
Včerejšek se opravdu vydařil i jindy strašný provokatér, kamarádův brácha se mi zdál v pohodě, dokonce mi řekl jménem(! a né jako obvykle příjmením:D) a podržel mi dveře. Já nevím jak vy,ale na mě to udělo dojem. Jsem blázen ^^
Byl to opravdu moc pěkný den a když jsem přišla domů tak mamce bylo dobře, takže to bylo ještě víc super než super.
Zítra mě čeká dramaťák a doufám,že se vydaří, prostě,že zítra bude fajn den.
A vy se mějte ještě víc fajn, než fajn.
Ahoj.


Up and down, up and down..

18. září 2012 v 19:50 | V. |  Deník pubertální dívky
Ahoj :)
Z posledních uplynulých dní mám kladné i záporné pocity. Ze začátku minulého týdne jsem měla dobrý pocit, na školní nástěnku dali papír se zájezdem do Anglie. Už jsem tam jednou byla,ale Anglii naprosto miluju a jet do ní chci ještě milionkrát. Zbožňuju to tam.. Neváhala jsem ani vteřinu a volala mamce, jestli bych mohla. A ano, mohla! Nechci to zakřiknout,ale vypadá to,že v půlce února příštího roku pojedeme, já a má kamarádka, do Anglie. Jestli to vyjde, bude to něco neuvěřitelného.
Ve škole se nic zvláštního neděje, strašně mě potěšila jednička z matiky,ale zdá se mi,že jsem neviditelná. Aspoň pro lidi, u kterých bych zrovna neviditelná být nechtěla.. Ale je to tak, prostě jsi připadám jako kdybych byla průhledná nebo tak, někdy i u učitelů,ale možná se mi to jen zdá, netuším..
A zítra se jede do divadla, jsem strašně šťastná, protože divadlo miluju, těšila jsem se na to celé prázdniny a je to tady a ještě k tomu pojedou i noví lidé, tak to bude super..
Zatím se mějte.
V.

Balloons

15. září 2012 v 15:12 | V.







Cup of hot chocolate and rain.

13. září 2012 v 16:22 | V. |  Deník pubertální dívky
(Pohled na déšť-Má fotka..)

Zase, po nějaké době, vás Zdravím..
Zatím se žádné extrémní události nedějí, abych o nich mohla psát. Ve škole je zatím, zdůrazňuji zatím všechno Ok. Dnes jsme psali malou písemku z chemie, z té mám nejspíš za 3, v té si vůbec nevěřím,ale psali jsme též písemku z matiky a v té už mám důvěru o něco větší, byla lehká a myslím,že je nějaká šance,abych ji měla bez chyby. Nový předmět je Ruština, který celkem zvládám, ještě jsme přece jen na začátku,ale zatím je fajn, pak máme půlenou hudebku s výtvarkou a jsem strašně šťastná,že mám první půlrok výtvarku, nevím proč, ale strašně jsem si ji přála a je skvělá, včera jsme dělali nějaké deníčky pro Němčoury co k nám přijedou na výměnný pobyt a celou hodinu jsme si říkali vtipy a bylo to skvělé i když některé byly vážně dost morbidní. A pak tady máme milovaný dramaťák, s letošním tématem-Muzikál. Na ten se těším strašně moc, nejdo to ani popsat jak, strašně ho miluju a jsou i noví herci a jeden můj kamarád bude hrát taky, takže to bude opravdu skvělé. Anoo♥ Ale jak říkám, zatím je všechno Ok, háčky se ukážou časem.
K dnešku. Dneska celý den prší, aspoň u nás, pořádný slejvák,ale jsem za to ráda, déšť mám ráda, nevadí mi a skvěle se při něm usíná. Ve škole se nic zajímavého nedělo, akorá si všímám, možná se mi to zdá, že pár kluků, co jsou u nás noví se dost zvlášně dívá. Asi je to jen iluze,ale vždycky,když kolem těch, u kterých mi to tak připadá, tak se dívají takovým pohledem, u kterého jsi nejsem jistá, co znamená. Pak nic, to taky nic, nee..nic, akorát mi před obědem bylo hrozně špatně.. Je to takový hnusný pocit,stává se mi to,když dlouho nic nejím, nenasnídám se, nebo nejím vůbec. Pocit absolutního vyčerpání, z ničeho nic. Začne se mi točit hlava a je mi nějak bezduše, strašně jsem se třepala,ale po obědě se to zlepšilo.
Šla jsem s kamarádkou domů a navrhla jsem, jestli by jsme nezašly k Fidelovi (místní kavárně s vynikající horkou čokoládou). Souhlasila a souhlasila i moje milovaná maminka,která navrhla,že nás pak sveze. Takže jsme si v dešti pochutnávaly na výborné čokoládě a užívaly si.. Krása. Pak se nám stala milá věc, vždycky tam v televizi běží Mixxxer na televizi Óčko a hrajou písničky na přání, tak jsem tam napsala jestli by nám nezajrály jednu písničku od Skrillexe, o které jsme se bavily a ono opravdu. Zahráli jí :) Ono se to možná zdá někomu jako kravina,ale potěší to, tak jsme krásně zakončily první polovinu jde. Zítra mám poprvé za nový školní rok nábožko, takže se těším.. Bude to fajn :)
A vy si užívejte zbytek tohohle deštivého dne. Ahoj.. :)

P.s. Zbývá 6 dní do divadla v Ostravě!!


Pohyb.

4. září 2012 v 18:02 | V. |  Fotím
Ahoj.
Dneska vám přináším fotku do Fotografické soutěže,kterou už jsem posílala dávno,ale Adminka blogu, která soutěž pořádá asi nestíhá,takže zatím žádné výsledky. Fotka je na téma "Pohyb". Prvně jsem chtěla sice vyfotit takovou.. fotku na zamyšlení, starého pána na vozíčku,který by se díval na hrající se děti,ale žádného takového pána neznám a nechtělo se mi někoho ptát, připadalo mi to takové nevhodné.. Nakonec jsem vyfotila mou neteř skákající na trampolíně, snad se vám fotka líbí. :) A dneska jsem tak strašně unavená,že nejspíš vám napíšu až zítra, uvidíme.
Mějte se krásně..

Let the school begin!

3. září 2012 v 17:55 | V. |  Deník pubertální dívky
Dobrý den, pane profesore..

Vítám vás všechny v novém školním roce. Doufám,že jste se dnes měli hezky a prožili jste ho příjemně. Ale teď se chystám vám napsat, jak jsem se měla já..
:)

A prázdniny jsou ZASE v háji!

2. září 2012 v 19:34 | V. |  Deník pubertální dívky
A hoooooooooooooooooooo j.
Ano, ano opět nám skončily milované prázdniny, plné špatných i dobrých zážitků, splněných snů, prázdninových lásek atd..
Prostě je tu zase škola, kterou všichni tak strašně milujeme a strašně se do ní těšíme. Máme před sebou další školní rok. Zase.

Mé prázniny byly ze začátku tak napůl, byla u nás rodina a já pak se sourozenci jela na nejúžasnější tábor, za který děkuju, protože jsem na něm prožila neskutečné zážitky a náramně jsem si ho užila, poznala nové lidi a líp poznala ty staré. Děkuju taky Panu Fouskovi, který se tohoto táboru účastnil semnou,protože je to úžasný, skvělý, báječný kamarád, lepšího bych si nemohla přát a mám ho mooooooooooooooooc ráda a těším se zítra na něj. :) Pak u nás byla ségra s rodinou, jezdili jsme do Ostravy, do kin, do zoo, byli jsme spolu. Potom jsem jela na další tábor, na kterém jsem byla pouze necelé 4 dny a musely jsme se sestřičkou odjet dřív, kvůli jedné věci, která mi obrátila a ještě obrátí život naruby.
"A nemáš isté nič. A všetko čo máš dnes,zajtra nemusí byť."
Někoho jsem ztratila. Někoho koho jsem měla ráda, milovala.. Mám tě ráda, t.
Ale život jde dál.
Pak už u nás až dokonce prázdnin byla moje milovaná sestřička s rodinou, která nám pomáhala a pomáhá. Mám ji ráda.
And tomorrow..
Zítra, jak už jsem psala, je škola. Dnes večer zase nebudu moci usnout,protože když se něco má další den stát tak o tom celou noc přemýšlím a nemůžu usnout. Ale tento školní rok pojedu na 100%. Omlouvám se všem mým kamarádům, ale chci omezit venky atd. Já se chci opravdu snažit, už z jedné věci,ale to je jedno. A kašlu na kluky, pokud to půjde tak ano. A hlavně, hlavně ať se nezamiluju.. To m iza to fakt nestojí. Chci prostě přijít do školy, pozdravit pár lidí a prostě mít pěkný den, nechci nic řešit, snad to půjde. Takže dámy a pánové, chystám se .. nevím .. chystám se to zvládnout. Ano, přesně tak. Já to zvládnu!
Show must go on..!

Ahoj a mějte krásný zítřek. (Přiznejte si to, stejně vám ta škola chyběla.)
xoxo