Červenec 2012

I hate this feel, when I don't know nothing.

23. července 2012 v 17:34 | V. |  Deník pubertální dívky
Ahojte.
Nevím, jak to popsat. Nesnáším,když prostě.. Omlouvám se, neumím vysvětlovat,ale prostě, když rok miluji kluka, né taková ta láska těch puberťaček co jsou zaláskované do Justina Biebera.. Já ho opravdu měla ráda.. Nesnáším,když prostě mám ráda člověka, mám ho ráda tak, že bych pro něj položila život a najednou se probudím a né, že by mi byl ukradený,ale začínám poznávat jeho chyby a už mi nepříjde tak úžasný, už o něj zájem nemám a..
Měla jsem ho ráda. Měla jsem na něm ráda každičký milimetr po milimetru na něm, kdyby na něj spadl drobek, byl by to můj nej kámoš, ale táborem, jednou událostí, né že bych začala mít ráda někoho jiného i když je to asi nejlepší "řešení", tak jsem ho nějak pomalu ráda mít přestávala.. Už mi nedělá radost,když je online a tak.. Nesnáším to. Rok pro něj žadoním, pláču pro něj, a pak jeden večer a už není ten co býval. Rok proti jednomu večeru a dokáže všechno změnit. Dá se to definovat větou, kterou jsem kdysi někde slyšela, možná v mé hlavě, nevím, ale prostě jde o princpip.
"Mé srdce je volné."
Vím, zní to divně, ale je to tak. Už se nechci zamilovat, proč vždycky já ? Já si počkám, počkám si na někoho co pro mě bude ochoten udělat to, co já pro jiné. Počkám si na svého prince. Proč spěchat, že ano ? Ale princi, pospěšte si prosím, přecejen nechci zůstat navždy sama, že ?


(Fotka ze včerejšího focení se ségrou, toto je prosím náš model ségřin plyšáček Hafík :) )

Haf, teda Ahoj..

Just short text with photo of myself. Nothing more, nothing less.

19. července 2012 v 14:31 | V. |  Deník pubertální dívky
Hello..
Ano, už je to (bohužel) tak, vrátila jsem se z mého milovaného tábora,který byl naprosto úžasný a já tam zažila ty nejnádhernější zážitky a strašně toužím se tam vrátit, ráda bych vám popsala, co všechno úžasného jsem tam prožila, tak ráda bych vám popsala všechny ty magické okamžiky s mou kamarádkou a sestrou a napsala vám i o mých nových báječných přátelích,ale tuhle jedinečnou vzpomínku (obzvlášť jednu) si chci nechat pro sebe, možná,že je to pro některé zklamání,ale já vím,že se mi tohle jen tak už nikdy v životě nestane a nerada bych to 'vykřičela do celého světa',protože si toho opravdu vážím a vůbec toho nelituji :) Ale články budou a bude jich hodně, MUSÍ jich být hodně a já se k tomu MUSÍM dokopat, to vám slibuji. Zatím vám tu přidávám fotku mé maličkosti. Vím,že tam jde houbelec vidět,ale mě příjde tak povedená, tak umělecká, jak z nějakého filmu nebo prostě..Prostě se mi líbí a na to,že jsem na ní já, JÁ tak nevypadá vůbec špatně. (Možná nepůjde moc vidět, kvůli bílému pozadí blogu a fotka je skoro celá bílá..)
Snad se vám alespoň trochu líbí.. :)
Zatím se mějte a mějte se hustodémonsky krutopřísně ! Prostě krásně :)
Goodbye..

My freedom. My love.

8. července 2012 v 21:29 | V. |  Fotím











H O L I D A Y S

8. července 2012 v 15:50 | V. |  Deník pubertální dívky
Milí drazí virutální přátelé.
Nastaly prázdniny a jestli někdo tento blog doopravdy čte tak si mohl všimnout,že články nejsou. Správně.
Je prostě dovolená a já odpočívám, což nedělám často obzvlášť o školním roce ne, tak mi prosím odpusťe, já zase psát začnu. Zítra odjíždím na tábor, takže "Od zítřka." ne.
Ale vážně, články budou, až budou, tak se zatím mějte fanfárově a já si jdu uvařit mátový čaj :)
Zatím ahoj.
Your-crazy-neighbor

Pika, pika, Pikachuuu!